Založeno |
16. století |
Klasifikace |
3e Grand Cru Classé |
Rozloha vinic |
30 ha (Margaux) 11 ha (Ht.-Médoc) 11 ha (B.S |
Stáří keřů |
35 let (2006) |
Půda |
Jemné štěrky, štěrkopísek a jíl. |
Pěstované odrůdy |
70 % Cabernet Sauvignon 30 % Merlot
|
Roční produkce |
185 000 lahví |
Délka zrání v sudech |
|
Vyráběná vína |
Chateau d'Issan (120 000 lahví)
Blason d'Issan (65 000 lahví)
Château de Candale, Haut-Médoc (70 000 lahví)
Moulin d'Issan, Bordeaux Supérieur ( 70 000 lahví)
|
Obkroužené vodním příkopem, uprostřed záhonů růží, vypadá jakoby toto z nejznámějších vinařství v Margaux vystoupilo z pohádek, z té o Šípkové Růžence především. Jenomže na Château d‘Issan nespí. O tom svědčí nejen nejmodernější vybavení a výborné vedení, ale především fakt, že zdejší exkluzivní, bohatá a delikátní vína patří k nezpochybnitelným špičkám v Médocu.
Jméno rodiny Cruseových je v Bordeaux pojmem. Kořeny slavné rodiny obchodníků s vínem zasahují až do Dánska, odkud po
..cházel Hermann Cruse. Ten se usadil ve Francii roku 1812. V Bordeaux začínal jako učeň u řady firem, aby nakonec založil svou vlastní společnost „Cruse et fils Frères“. Situace po napoleonských válkách nahrávala šikovným podnikatelům a tak se společnost brzy stala jednou z předních negociantských firem v Bordeaux, nadále rozšiřující svůj vliv a pole působnosti, postupně nakupující skvělé vinice po celém Médocu. (Château Laujac, Château du Taillan, Haut-Bages Liberal) a další, roku 1865 například Château Pontet-Canet, který rodina vlastnila celkem 125 let. Jedním z potomků je i Emmanuel Cruse, který v roce 1945 koupil Château d‘Issan a spravoval je se ženou a synem Lionelem. Dnes vinařství vede jeho vnuk, vášnivý sportovec, lovec a hlavně vinař, který po něm zdědil nejen lásku k vínu, ale i jméno.
První zmínky o zámku, z něhož dnešní château vzešlo, sahají do 12. století, kdy byl kraj okupován Angličany. Stejně jako v případě Château Latour měla stavba charakter opevněného sídla, které bylo navrženo na obranu Médocu před nájezdnickými hordami. V této době se nazývalo Théoban. V průběhu století se ve vlastnictví střídali nejrůznější majitelé, rodiny zvučných jmen, jakými byli Segur, Salignac a La Vergne. Původní zámek však chátral a v 17. století, kdy se stal jeho majitelem rytíř Pierre d‘Essenault, který byl zároveň poradcem bordeauxského parlamentu, došlo k zásadní změně. Stará stavba byla téměř srovnána se zemí a nahrazena z velké části stavbou novou, která v názvu nesla zkrácené jméno svého vlastníka – d‘Issan. Zámek tak získal dnešní podobu a v majetku rodiny zůstal do roku 1776. A pokud jde o pověst zdejších vín – byla vynikající. Například roku 1723 byla vína doporučena pro sklepy Prince z Walesu, svůj zvuk si pak získala mimo jiné i na rakouském dvoře – vína z Château d‘Issan patřila k oblíbeným přímo na stole císaře France Josefa. Odtud také vzešlo hrdé motto zdejších vín: Pro stůl králů, na oltář bohů.
↑ zobrazit méně
..
zobrazit více ↓