První, co se objeví v mysli, pří vyslovení fráze „německé pivo“, jsou ohromné tupláky o velikosti malého dítěte přetékající pěnivým pivem, krásné blonďaté servírky v "Oktoberfest" typických sexy krojích a proudy jantarové tekutiny konzumované chlapy v kožených kalhotách "Lederhosen".
Svět německého piva je ale mnohem komplexnější obor. Německá .. piva toho nabízejí mnohem víc, než představují světlé ležáky podávané v průmyslově velkých porcích. Německý pivovarský průmysl byl v minulosti minimálně jednou tak velký, navíc údajně každé město v Německu mělo svůj pivovar. Podle dochovaných historických záznamů bylo německé pivovarnictví na vrcholu ke konci 19. století, kdy zde fungovalo téměř neuvěřitelné množství okolo 19 tisíc pivovarů. Ačkoliv některé tyto pivovary dnes neexistují, překvapivé množství z nich přežilo věky, díky čemuž má Německo bohatou pivní historii.
Počátek historie německého piva sahá až do raného středověku. Za panování Karla Velikého, v 8. století, se pivo vařilo na každém panství, hradišti nebo královském sídle. V 8. století vstupují do hry také mniši. Nejstarší dodnes fungující pivovar patřil klášteru na Weihenstephanu u bavorského městečka Freising.
Rozvoj německého pivovarnictví sice nabíral na obrátkách, ale postupem času se kvalita piva výrazně zhoršovala. Války, sucha a neúroda často způsobily, že nebyl dostatek obilí k výrobě sladu. Sládkové proto ječmen a pšenici často nahrazovali nejen jinými obilninami, jako je třeba oves nebo pohanka, ale používali např. i hrách, boby nebo čočku. Pivo se pak různě dochucovalo a barvilo třeba pryskyřicí, vápnem nebo sazemi. Na počátku 16. století nespokojenost s kvalitou piva v Bavorsku vyvrcholila. Roku 1516 vydal bavorský vévoda Vilem IV. zákon "Reinheitsgebot" - příkaz čistoty, který stanovil přísná pravidla pro vaření a prodej piva.
• Reinheitsgebot 1516 přikazuje, že k výrobě piva se smí používat jen voda, chmel a pšenice nebo ječmen (kvasnice v té době ještě pivovarští neznali). Po drobných úpravách (viz např. zavedení použití kvasnic apod.), které proběhly v padesátých letech 20. století, tento zákon platí v Německu dodnes. A ačkoli dodržování tohoto zákona v současné době není povinné, celá řada bavorských pivovarů - zvlášť těch nejlepších - jeho pravidla uctívá dodnes.
Je nepochybné, že zákon "Reinheitsgebot 1516" měl velký vliv na vzestup kvality německých piv. Pokud tedy dnes najdete na lahvi označení "Reinheitsgebot von 1516", je zřejmé, že máte v ruce německé pivo nejčistší kvality! ↑ zobrazit méně.. zobrazit více ↓
Položek: 0
